Je čas představit vám podrobněji velmi důležitou a také hojně využívanou funkci dluhopisů, kterou je Alikvótní Úrokový Výnos (AÚV).
Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
K čemu slouží Alikvótní Úrokový Výnos?
Co je to Alikvótní Úrokový Výnos?
Termín velmi důležitý pro investory i emitenty. Nejen na portále dluhopisy.com je velmi mnoho používaný a skloňovaný ve všech pádech. Určitě si zapamatujte i zkratku tohoto výrazu AÚV, která je také ve světě financí a investic velmi frekventovaná.
Jedná se o částku peněz, která se přičítá k jmenovité hodnotě dluhopisu, protože na ni investor nemá nárok. Přesnou hodnotu AÚV získáme výpočtem, který zohledňuje výši úroku, kterým se dluhopis hodnotí, jmenovitou hodnotu dluhopisu a čas, který uběhne od data emise, nebo poslední výplaty úroků.
Investor nemá nárok na úroky?
Možná po přečtení prvních řádků kroutíte hlavou a říkáte si: "Co je to za nesmysl?! Investor nemá nárok na úroky?".
Ano, je to tak. Níže se vám pokusíme tuto zdánlivě nesmyslnou myšlenku přiblížit. Za vším se skrývá mechanismus výplaty úroků, který u dluhopisů přikazuje emitentovi vždy vyplatit majiteli dluhopisu úrok za celé úrokové období. Délka tohoto úrokového období musí být zmíněná v emisních podmínkách emise dluhopisů. Nejčastěji se v praxi setkáváme s měsíční, čtvrtletní, pololetní a roční délkou úrokového období. Investor, který koupí dluhopis mimo datum emise, nebo datum výplaty úroků, tedy nedrží dluhopis po celé určené úrokové období a tak nemůže získat celou výši úroku.
Výpočet hodnoty Alikvótního Úrokového Výnosu
Nejlépe si ukážeme funkci AÚV na konkrétním příkladě.
Investor, který si koupí Výukový dluhopis 1.1.2015 (nebo každého 1.1., pokud je v emisních podmínkách určeno delší období pro prodej emise) má nárok na výplatu celého ročního úroku. Výpočet bude jednoduchý: 10.000 Kč x 5% = roční úrok ve výši 500 Kč.
Náš modelový investor se rozhodne nakoupit tento dluhopis 1.7.2015. Tedy po 6 měsících (půl roku) od vydání dluhopisu (od data emise). Tím pádem nemá nárok na polovinu ročního úroku, což je v našem modelovém případě 250 Kč.
Jak již jsme popsali výše, emitent ale musí vyplatit majiteli dluhopisu celou výši ročního úroku, tedy celých 500 Kč. Jak by k tomu ale přišel majitel dluhopisu, který jej koupil už 1.1.2015? Dluhopis si koupil o půl roku dříve a mají mu být vyplaceny stejně vysoké úroky? Proto je při nákupu našemu modelovému Investorovi ke jmenovité hodnotě dluhopisu právě částka AÚV přičtena. Náš modelový investor tedy nakupuje 1.7.2015 jeden dluhopis za cenu 10.250 Kč. Protože když mu bude 1.1.2016 vyplácen úrok, Emitent mu vyplatí celých 500 Kč, tedy úrok za celý rok.
| Název Dluhopisu | Modelový Dluhopis |
| Datum Emise | 1. 1. 2015 |
| Délka Dluhopisu | 5 let |
| Výše úroku | 5% |
| Jmenovitá hodnota dluhopisu | 10.000 Kč |
| Úrokové období | 1 rok |
Shrnutí funkce AÚV
Nezáleží na tom kdy dluhopis investor nakupuje. Tento proces výpočtu AÚV se opakuje každé úrokové období (v našem modelového příkladu každý rok), ve kterém se smí dluhopis prodávat (upisovací období musí být stanoveno v emisních podmínkách). V prvním úrokovém období se výpočet AÚV váže na datum emise, v těch dalších pak na datum výplaty úroku (kupónu).
Velmi jednoduše můžeme tedy shrnout, že AÚV zajistí emitentovi i investorovi rovnovážných stav v hodnotě peněz. Emitent totiž neplatí majiteli dluhopisu úroky za období, kdy mu ještě peníze nepůjčil a majitelé dluhopisů dostávají vyplácené úroky přesně za období (počítáno na celé dny) kdy dluhopisy skutečně vlastnili.