24. listopadu zastavila Česká národní banka plánovanou emisi dluhopisů společnosti Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy v objemu 500 milionů korun. Dluhopisy měly být tříleté se splatností v roce 2019 a výnosem 4%. ČNB se však nelíbil jejich prospekt, který je nutný ke každé veřejné emisi dluhopisů v objemu vyšším než 1 milion eur (27 milionů korun). Neobsahoval prý všechny potřebné náležitosti vyžadované zákonem o podnikání na kapitálovém trhu.
„Jako zásadní ČNB shledala zejména absenci ověřených výkazů peněžních toků za účetní období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 a od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 a zprávy auditora k těmto výkazům," píše se v rozhodnutí, které je dostupné na stránkách ČNB. „Jde o marginální záležitost. Dluhopisy vydáváme dlouhodobě, dosud jsme je však umisťovali neveřejně," řekl k celé záležitosti výkonný ředitel Pavel Moravec.
Zdroj: Hospodářské noviny
Česká firma Photon Energy, která nedávno vstoupila na pražskou burzu, plánuje výstavbu obřích solárních parků v Austrálii. V Česku už se totiž podle majitele společnosti stavět nevyplatí. Prostředky k tomu plánuje vybrat emisí dluhopisů v celkovém objemu jedné miliardy korun. Jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu bude 30 tisíc korun a roční výnos 6%. Na jednom papíru tedy investor po sedmi letech, na které se dluhopisy budou upisovat, vydělá 12 tisíc korun.
Loni Photon Energy hospodařil se ztrátou 1,7 milionu eur a v předchozích dvou letech pokaždé se ztrátou pět milionů eur. Dluhopisy už dříve vydal v Německu v roce 2013 a splatí je v roce 2018. Jedná se o pětiletou emisi v objemu 40 milionů eur. „Dluhopisy představují zcela inovativní investiční příležitost pro drobné investory v době výnosů bankovních vkladů blízko nule, navíc s výhodou denní likvidity", uvádí společnost v tiskové zprávě. Zdroj: Hospodářské noviny, iDnes
Mezera v zákoně o daních z příjmu byla již od vzniku samostatné ČR v roce 1993, poprvé však byla využita až po bezmála dvaceti letech, kdy tehdejší ministerstvo financí Miroslava Kalouska vydalo emisi státních dluhopisů v celkovém obejmu 20 miliard korun. Jmenovitá hodnota každého byla jedna koruna, a protože srážková daň z výnosu se tehdy zaokrouhlovala na celé koruny směrem dolů a v tomto případě činila 15 haléřů, byly výnosy z nich očištěny od jakéhokoliv danění.
Do konce roku 2012, kdy novela zákona tuto praktiku zatrhla, bylo jednokorunových dluhopisů vydáno za desítky miliard a tři dny před koncem roku jejich emisi zaregistroval i Agrofert. Za půl druhé miliardy je s výnosem 6% nakoupil sám Andrej Babiš a díky tomu mu za investici do vlastní firmy přiteče každý rok na účet čistých 90 milionů korun. V roce 2022 pak samozřejmě dostane zpět svou jistinu 1,5 miliardy.
„Nebylo to protizákonné. Když to bylo možné, tak jsem toho využil, a rozhodně jsem nebyl sám,“ řekl Seznamu a má pravdu.
Zdroj: Seznam
2. prosince oznámila Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) rekordní emisi v objemu 25 miliard korun. K obchodování byla přijata na irské burze a prostředky z ní použije CETIN na refinancování stávajícího úvěru. Co do objemu se jedná o ojedinělou emisi, která prý nemá obdoby nejen v ČR, ale v celé střední Evropě. Už v říjnu CETIN uvedl, že chystá emisi do dvou miliard eur (54 miliard korun) na investice do rozvoje mobilních sítí a zrychlení připojení k internetu.
Emise se skládá z jedné eurové a dvou korunových částí. Eurové dluhopisy v celkovém objemu 625 milionů eur (17 miliard korun) jsou pětileté a nesou úrok 1,423%. Korunové jsou rozděleny do dvou částí po necelých 5 miliardách. Jedny jsou pak jednoleté s úrokem 0,2% a druhé sedmileté s ročním úrokem 1,25%. Více než třetinu objemu získají investoři z Velké Británie, 14 procent z Německa a Rakouska a 12 procent ze Švýcarska.
CETIN vlastněný skupinou PPF Petra Kellnera vznikl teprve loni a hned v prvním roce vykázal zisk 1,8 miliardy korun.
Zdroj: České noviny
